Dopis k Anně

Dobrý deň, pani Ivanka,
tak to je naozaj super správa o funkčnej medicíne. Verím, že bude stále viac takých lekárov. Tešia ma všetky vaše články, e-maily a obdivujem vás, že takouto formou zdieľate svoje myšlienky. Ja sa teraz pripravujem na rádio terapiu. Možno máte pre mňa nejaké dobré rady. Prajem pekný deň ☀️
Anna

Dobrý den Aničko.
Omlouvám se, že ještě nemám pokračování eBooku, ale korona zasáhla a já v době homeofisů byla mnohem vytíženější babička nežli obvykle. Takže večer jsem už neměla sílu ani tu pravou chuť na eBooku pracovat. Ono konečně na textu by to bylo poznat. Takže zkusím povzpomínat alespoň do emailu…

* Psychika jako základ. Ta by měla být jednoznačně při tobě. Rozhodla ses pro operaci, chemoterapii, ozařování a udělala jsi dobře. Máš náskok, získala jsi čas pro změnu. Bude nebo vlastně už je, to nový začátek. V dosavadním životě jsme dělaly něco hodně špatně a je nutno si udělat čistý stůl a otočit kormidlem. Odstranit ze života konkrétní spouštěcí „biologický konflikt“ (více eBook zdarma zde) i to, co člověka dlouhodobě stresuje a ubírá energii. Někdy dokonce stačí jen něco pustit. Neřešit. Stejně to dopadne jak má. Je totiž o nás všechny postaráno. Ale v tomto smyslu už máš, pevně věřím, našlápnuto 🙂

*Velmi mi pomáhaly vizualizace. A to jak při „normování buněk“ na ty plně fukční, tak i vizualizace „budoucích šťastných chvil“. Jako bych se dívala na skvělý film, kde jsem se viděla a hlavně cítila v různých navozených situacích šťastná. Vizualizovala jsem si několikrát denně.

*Několikrát denně jsem i pracovala s energií pomocí léčebného čchi-kungu. Připadně jsem si jemně zajógovala nebo  zameditovala. Tehdy jsem jen seděla a nechala se v čase a prostoru „rozpustit“. Do ničeho jsem se ale nenutila, nebyla jsem úporná. I v tomto ohledu jsem dělala, co mě zrovna v dané chvíli nejvíc přitahovalo, bavilo, těšilo.

*Každý večer jsem si prožitý den rekapitulovala a vyhledávala v něm všechny okamžiky, ve kterých jsem se cítila šťastná, které mi udělaly radost, nad kterými se mi vykouzlil úsměv na tváři. Třeba jak krásně v dešti voněl les nebo že se mi nádherně kouřilo z kompostu (možná trošku blázen, viď?). A pak jsem z celého srdce poděkovala tam nahoru, za ty krásné chvíle, které mi byly dány. Poděkování je velmi důležité. A pak jsem požádala i o chvíle budoucí, které jsem si krásně, barvitě vizualizovala.

*Vyhýbej se stresu a stýkej se jen s těmi, co tě mají rádi a kteří tě podporují. Neztrácej čas s mrzouty nebo s těmi, kteří jsou pro tebe až jedovatí, toxičtí.

*Hlavně žádné sebelitování nebo přehnané nicnedělání. Vždycky jsem si vymyslela nějakou prospěšnou práci nebo zábavu, kterou jsem bez problémů zvládla a která mi dělala radost. Ale jakmile mě přestala těšit nebo začala jsem být unavená, konec. Všechno mi upadlo z ruky, dodělala jsem to někdy jindy, až přišla další vhodná chvíle.

*Snaž se skutečně odložit strach. Je svazující a vede i k silnějším reakcím, nežádoucím vedlejším účinkům u všech lékařských zásahů, operací, chemo či radioterapií. Otoč hlavu ke slunci a stíny zůstanou za tvými zády. Všechno je tak, jak má být.

*Jídlo si uprav, aby bylo pro tebe chutné a lehce stravitelné. Zelené salátky určitě ano (nezapomeň na petrželku – více článek „Zelená, zelená, zelená“), ale zbylou zeleninku raději vařenou nebo dušenou. Syrová je sice výborná, ale mnohem více namáhá zažívání. Takže tu jsem si nechala na pozdější dobu, kdy jsem už byla v určité kondici. Moc mi v té době chutnaly zeleninové polévky zahuštěné vařenými kroupami, ovesnými vločkami nebo pohankou. Do jídelníčku je potřeba nastrkat co nejvíce brokolice, hlívy ústřičné, červené řepy – jsou prokazatelně protirakovinné. Stejně jako kurkuma. A jako přílohu všechny ty rýže, bulgury, kroupy, pohanku, atd. S brambory trošku opatrně, můžou lehce zatížit ledviny.

*Cukrfree, alkoholfree, nikotinfree, kafefree. Co dokáže cukr za pouhé 3 dny, kdy máme „zacukrováno“, už víš z eBooku zdarma (ke stáhnutí i zde). Ze stejného důvodu jsem omezila i maso, a to v množství i sortimentu, přičemž přísun bílkovin jsem se snažila zajistit z jiných zdrojů. Pro orientaci ohledně „kyselých a zásaditých“ potravin připojuji přehlednou tabulku. Dobře si všimni, prosím, poměru 80:20 a pak fialového a temně rudého sloupce, kde je mimo jiného oddych, meditace, láska či přepracování, strach, chronický stres.

*Dbala jsem i na obnovu mikrobiomu ve střevě. Proto všechno s mléčným kvašením je vítáno – šťáva z kyselého zelí, tvaroh, trochu živého kefíru nebo jogurtu. Na internetu najdeš spoustu receptů na domácí kvašenou zeleninu. Ale tu jsem opět zařadila až po léčbě, až se tělu trošku odlehčilo a potřebovalo „rekonstrukci“.

*Neboj se kvalitních tuků. Do jídelníčku zařaď čerstvý za studena lisovaný a v chladnu skladovaný lněný olej. Buněčné membrány potřebují rozhýbat a zprůchodnit, což právě lněný olej dokáže nejlíp. Proto radikálně škrtni ztužené tuky (pozor, ty potvůrky jsou opravdu všude). A na pánvičku pak kokosový tuk, máslo, semtam kvalitní sádlo. Kupodivu i to je zásobárnou vitamínu D. Určitě budu o olejích psát více, je to velmi zajímavé téma. Jen předesílám, že krém z odtučněného tvarohu (velmi mnoho bílkovin) a lněného oleje mám denně. Inspiraci jsem čerpala z www.olejovo-bílkovinova-strava.cz., můžeš se podívat. Ovšem polknout lžíci oleje mi nedělá žádný problém, takže se dopuju lněným olejem i v takto surovém stavu.

*Pít, pít, pít. Alespoň 2 litry vlažné čisté vody nebo vody s citrónem, v každém případě bez bublin. Ať je z člověka „průtokáč“.  Ať se z těla pěkně vyplavují všechny ty metabolity.

*Na doplnění jsou vynikající zeleninové šťávy, optimálně 2x až 4x denně. Ovšem pěkně domácí ne kupované. Odšťavňovač (jestli ještě nemáš) nestojí zase všechny peníze a budeš to mít už napořád. Moje oblíbená: 4mrkve, 1červená řepa, 1jablko. Občas přihodím něco dalšího, třeba celer.

*Před začátkem léčby jsem si došla pro podpůrné čaje k chlápkovi, co praktikuje čínskou medicínu. Dostala jsem namíchané směsi a vařila a sosala. Spíš než čaje to byly zelenožlutohnědé lektvary nevábného vzhledu, vůně i chuti, ale na rozběhání rychlého odbourávání škodlivin asi výborné. V druhé 1/2 léčby už byly na mě moc ostré, už jsem je musela vynechat. Co vím z našich bylinek, tak opravdu šalvěj vařit přesně 3 minuty (vyvaří se éterické oleje a uvolní enzymy pro funkci žláz a kostní dřeně). Pít celý den po doušcích. Výborný je i pro změnu zázvorový nebo mátový čaj.

*Našla jsem si info ohledně homeopatik, ale ty jsem nakonec nedávala. Zdálo se mi toho v kombinaci ještě s dodávanými mega dávkami vitamínů (C, D a zinek) příliš mnoho. Jo, z minerálů jsem ještě přidala selen k neutralizaci volných radikálů. Ale použití homeopatik sama zvaž: Před i po ozáření rozpustit v ústech 3 globule Radium bromatum C nebo D30. Před i po každé chemoterapii (při nevolnosti či zvracení) rozpustit v ústech 3 kuličky Nux vomica C30 nebo 3 kuličky Sulfur C30 (k celkové detoxikaci při problémech se zažíváním). Po ukončení chemo a radioterapie na pročištění po dobu 10 dnů 3xdenně 8 kuliček Okoubaka D2.

*Co nejvíce pobývat venku. Vzít deku, lehátko, natáhnout se v trávě, na lavičce. Já jsem v podstatě trávila veškerý možný čas od rána do večera na zahradě nebo v lese. Všichni potřebujeme přírodní luft i svit, je to naše přirozené prostředí. Natož pak tělo vystavené takto silné zátěži. Na lehátku ve spacáku nebo zachumlaná do deky jsem i po každé terapii pospávala. Často jsem si sedala či lehala přímo na zem do trávy. Tady je náramná výhoda chemoterapií, nic na tebe neleze. Klíšťata i komáři si 3x rozmyslí, než se do tebe zakousnou.

*No a pak ten zázračný les (čerpání energie pomocí stromů – viz článek „Ze zkušeností Indiánů ze Severní Ameriky“). Nebo stromy u potoka. Prostě tam, kde to má člověk rád, kde je mu dobře.

*Při všech radiochemoterapiích je tělo napajcováno chemikáliemi až na půdu, proto již nezatěžovat dalšími jedy z potravin, ale ani čistícími prostředky či kosmetikou. Žádné deodoranty, antiperspiranty, parfémy, atd. Oblečení, povlečení, ale i peřiny by měly být jenom z přírodních materiálů. Jinak tě okrádají o potřebnou energii. Však víš, jak to občas v „umělinách“ elektrizuje. A to v žádném případě nepotřebujeme.

*V terapii jsem také velmi často měnila zubní kartáček a prala noční prádlo i povlečení. Nechtěla jsem se zbytečně válet v toxických látkách, co jsem ze sebe dostala kůží.

*Jak už jsem byla „napajcovaná“ hodně, občas mě zaplavilo vnitřní horko, jako by se mi až pěnila krev. Jistila to vlažná sprcha. Šla jsem to spláchnout. Včetně obličeje, občas i celé hlavy. Vlažnou vodou jsem si omývala i „ozářkami“ poraněnou tkáň. Velmi často, jak jsem jen potřebovala. Dělalo mi to moc fajn. A ozařované místo pak nechávala co nejvíce volné, bez oblečení. Hodně si to samo pomohlo, nebylo potřeba čímkoliv více ošetřovat.

*Hodně jsem odpočívala. Prostě když si tělo řeklo, okamžitě jsem poslechla. Pouštěla jsem si muziku. Pozor, metal vynechej, je vyloženě destruktivní. Vybírej si pohodovky. Občas jsem si pustila i Bacha – zkus Preludium C dur. Jednoduchá linka a přitom taková hloubka. Konečně jsem měla čas číst, studovat a vlastně jsem dělala všechno to, na co jsem předtím neměla čas a chtěla jsem to ještě v tomto životě stihnout a zažít.

*Aničko, hodně se směj 😀

*A spřádej sny do blízké budoucnosti. Já jsem si třeba vysnila, že půjdu pouť. Na Svatojakubskou jsem si netroufla, ale po 3 měsících po ukončení léčby jsem se natolik zotavila, že jsem si troufla na cyrilometodějskou pouť z Pusteven, přes Radhošť, Hostýn až na Velehrad. Jestli ráda chodíš, vřele doporučuji 😀

*Závěrem připojím ještě jeden tip na kousek „šamanismu“ v praxi.
Každou lahvičku s tou „dobrotou“, kterou mi napíchávali do žíly, jsem si předtím brala do ruky (sestřičky byly moc ochotné, vždycky mi vyhověly) a zaříkávala, požehnávala, kvantovala, prostě promlouvala ve smyslu „vejdi a neuškoď“. Vymysli si svoji formulaci, která ti bude co nejvíce sedět, nebudeš nad ní muset přemýšlet, jen ji plnou silou vědomé myšlenky pošli k tekutině v lahvičce nebo k přístroji, do kterého leháš. Vesmír to uslyší. Pro inspiraci: „Prosím, vejdi, udělej jen svoji práci na rakobuňkách, zdravé tkáně nechej být a vyjdi ven. Děkuji, že mi pomáháš být zdravá.“ Pozor na jedno. Ve větě žádné vtípky a žádné negace. Vesmír nerozumí legraci a všechny předpony „ne“ ve slovech škrtá (např. neubliž čte jako ubliž).

Aničko, napsala jsem pelmel, jak mi to přišlo na mysl. Kdyby jsi chtěla v jakémkoliv ohledu se na něco zeptat, ptej se. Určitě jsem si na všechno nevzpomněla.

A ještě se podělím o svoji radost. Byla jsem na kontrole a jsem čistá 😀  Jupíí…
Je mi dán další čas život prožít mezi svými a nosit lidem radost, protože to dělám snad ze všeho nejraději…

Takže poselství pro tebe: JDE TO !

Holka, drž se, měj se co nejvíc krásně a určitě se mi ozvi, těším se.
Ivana

P.S. Aničko, teď mě napadlo, můžu z toho našeho povídání udělat článek na blog? Třeba by to taky někoho mohlo inspirovat, zajímat, popostrčit k akci… Děkuji 🙂