Kopřivovou? Bezovou? Nebo mátovou?

„Prší, prší, celý les se ve vodě topí dnes. Jeskyňky jdou v dešti dál, kdopak by jim otvíral?“ Zajisté jste poznali verše Františka Hrubína z milované dětské knížky 2 x 7 pohádek. Pro letošní přelom jara a léta padly jako ulité. Skutečně kropilo, přeprchalo, lilo jako z konve a to minimálně od Medarda.

Však znáte nejznámější verzi lidové pranostiky: „Medardova kápě, čtyřicet dní kape.“ Lidová pořekadla znají i verzi, kdy na Medarda namokne každá brána, anebo „Když na Medarda prší, voda břehy vrší“. Tvrzení se zakládají na dlouhodobém pozorování našich předků, kteří obdělávali svá pole a cykly v přírodě měli velmi dobře odpozorované. A uměli s nimi žít pěkně v souladu.

Moje babička kdysi říkávala: „Jak dosuší, tak doleje.“A já jako malý cvrček prochodila v gumácích po dvorku, po zahradě a v zahradní „dolině“, kde se nám při takovýchto deštích dělala pěkná strouha, minimálně prvních 14 dní prázdnin. A vůbec mi to nevadilo. Ba naopak. Kolik nových podnětů, skutečně prožitých i ve fantazii smyšlených příběhů jsem s těmito zvednutými vodami zažívala. Možná i proto courání v dešti si dodnes vyloženě užívám.

Ovšem nenechte se mýlit. Jakmile se rozestoupí mraky, léto k nám vrhne v plné parádě a my budeme hledat, jak a čím bychom se zchladili či osvěžili. A právě v té době nám k duhu přijdou i „limonády ala voda se šťávou“, jejichž nejlepším základem je podomácku vyrobený sirup z bylin, bez zbytečných éček a konzervantů, plný přírodních vitamínů, voňavý a lahodný. V kostce vám představím své 3 horké favority.

Černý bez
Před heřmánkem smekni, před bezem klekni. Taková byla úcta před oběma těmito bylinami. Bez čistí krev a průdušky, snižuje horečku, atd. Však to jistě znáte. Černý bez je u nás totiž notoricky známým evergeenem.
Sbírají se bílé jarní květy (kosmatice) kolem svatodušních svátků, za suchého počasí, aby na nich byl zachován pyl a nejlépe těsně před plným květenstvím. Z takovýchto květů se pak dělá vynikající sirup. Pokud květy usušíte (na vzduchu ve stínu), můžete pít čaj po celou zimu při nachlazení, horečce či kašli. Pospěšte si, včera jsem ještě nějaké vhodné květy našla, ale už jich bude čím dál méně. Bez už nám letos začíná odkvétat.
Nevadí, počkáme si někdy do srpna na bobulky/plody. Čerstvé sice mohou působit trochu projímavě, ale stačí je usušit (nejprve na slunci a až upadnou stopky, pak dosušit ve stínu) nebo tepelně zpracovat (například přidáním do kompotů) a máme vynikající prostředek pro regeneraci jaterních buněk i pro prevenci rakoviny.

Navíc podle mé babičky měl tento keř růst u každého stavení, aby zabránil přístupu zlým duchům a čarodějnicím.

Kopřiva dvoudomá
Patří mezi nejranější bylinky, které sbíráme nejen na čaj a sirup, ale i k přípravě jídla. Osobně kopřivu pravidelně přidávám půl na půl do špenátu nebo alespoň nechávám vyvařit v polévce, podobně jako libeček. V lidovém léčitelství má kopřiva nezastupitelnou roli, je skutečnou královnou. Působí proti chudokrevnosti, neboť obsahuje velmi mnoho železa.  Již staří Římané ji používali proti revmatu, kdy si kopřivami nedbaje pálení šlehali bolavá místa. Po valašsku je potřeba se kopřivami řádně sešvácat. Používá se při zánětech, zúžení cév, nemocech srdce, průjmech, podporuje tvorbu mateřského mléka, atd. Ale pozor, obsahuje i serotonin „hormon štěstí“.
Sbírají se mladé výhonky, cca do 20 cm výšky, přičemž se rozhodně vyhneme nápadně krásným statným rostlinám, neboť tyto s velkou pravděpodobností budou obsahovat mnoho dusičnanů, což je nežádoucí.
Velmi populární se staly jarní očistné kúry. Jsou výborné jako prevence proti senné rýmě nebo na přeléčení ekzémů. V tom případě by měl poměr vypitého odvaru znamenat 2/3 z celkového pitného režimu plus 1/3 čisté vody po dobu 3 až 4 týdnů.
Možná už méně známo je, že kopřiva může být i afrodisiakem pro muže. Zmenšuje a potlačuje zbytnělou prostatu a údajně i příznivě působí na mužskou plodnost. Používají se k tomuto účelu kopřivová semena, kdy je potřeba smíchat 1 díl semen a 1 díl medu.

A když se o kopřivu nechtě popálíme? Jemné jehličky obsahují kyselinu mravenčí, proto čertovsky pálí. Jako protijed pomůže obyčejný šťovík – rozmělnit a potřít.

Máta
Roste nám snad v 15-ti podobách jako máta peprná, vodní, rolní, kadeřavá, atd. Všechny jsou příjemně vonné, v čaji chuťově postřehnutelné a léčivé. Nejlépe se jí daří na zahradě na slunečném stanovišti s bohatou zálivkou. Pokud ji usadíme pěkně vedle kopřiv, bude mít více éterických olejů. Ovšem pozor, je velmi rozpínavá.
Uplatní se svou aroma do moučníků, ale i jako bylinka při grilování nebo do osvěžujících nápojů – mojita. Jako léčivka pak vyniká zejména při jakémkoliv břichabolu. Pohladí nafouklé bříško, nastartuje chuť k jídlu, ztlumí překyselení žaludku a napomáhá při nemocném žlučníku. Působí i desinfekčně, proto je opět výborná při chřipce nebo nachlazení.
Sbíráme celé natě ještě před rozkvětem, listy celé léto. Pokud sušíme na zimu, pak v tenké vrstvě a ve stínu.
V lidovém léčitelství měla přízvisko „koní naťka – bylin matka“ a věřilo se, že je léčivá snad na všecko. A pokud ne, pak nic nepoškodí.

Jediné, kdy se máta nedoporučovala často popíjet, byly nemoci srdce. Zrychluje jeho činnost.

Tak, a teď můj oblíbený recept na sirup za studena:
Kopřivový – v hrnci svařím 2 l vody se 4 ks oloupaných a nakrájených citrónů. Nechám vychladit a pak přidám 80 ks mladých opláchnutých kopřiv (do 20 cm výšky). Nechám 24 hodin v chladnu a temnu macerovat. Druhý den přecedím, vymačkám a do základu přidám 2 kg třtinového cukru a 30 g kyseliny citrónové. Vše promíchávám a jen jemně zahřeju, aby se cukr dobře rozpustil. Stáčím do čistých alkoholem vypláchnutých lahví, přičemž alkoholem desinfikuji i špunt. Kdo chce, může lžičkou alkoholu sirup v láhvi nakonec i zakápnout. Dávám pro jistotu do lednice.
Bezový – 2 l vody, 20 – 30 květů, 4 ks oloupaných a pokrájených citrónů, 2 kg třtinového cukru, 30 g kyseliny citrónové. Postup viz výše.
Mátový – opět obdoba obou, na 2 l vody pak cca 200 g – 300 g nasbíraných bylin

Když pak do karafy namíchané limonády přihodíte pár zelených lístků například výše zmiňované máty a barevně doplníte několika kousky sezónního ovoce, máte zdravé osvěžení nejen chutné, ale i pohledné.

Přeji krásné a pohodové léto všem 🙂

Miluji svůj život ještě víc, než kdy dřív. Moje sdílená cesta od onkologické diagnózy ke změně a uzdravení je inspirací a nadějí pro všechny, kteří čelí podobné životní situaci a mají odvahu pro změnu. Ukážu vám svoji cestu tak, aby posloužila i vám. Můj příběh si přečtěte zde