Reportáž z lázní

Ještě nikdy jsem nebyla v lázních. Tedy jako pacient či klient pobírající lázeňskou péči. Až nyní.

Pan primář napsal dobrozdání a kolečka se roztočila. Následovalo pár lejster, vysvětlovacích emailů a koordinačních telefonátů se zdravotní pojišťovnou, lázněmi a světe div se. S kamarádkou se nám podařilo vykomunikovat 3 týdenní lázeňské poukazy na stejném místě, ve shodném termínu, dokonce na společném pokoji, přičemž naše diagnózy i míra placené lázeňské péče se absolutně lišily. Takový malý zázrak v přímém přenosu.

Mohly jsme tedy s radostným očekáváním sbalit kufry a vyrazit Mariánským Lázním v ústrety.

Ještě před cestou jsme zcela pochopitelně naše manžely vybavily řadou nezbytných instrukcí včetně návodu na použití pračky, zalévání květinových truhlíků, itinerářem pro sběr borůvek či cuket, rozdaly pusinky na rozloučenou a jednoho slunečného rána zamávaly.

Cesta z Beskyd do Mariánek není zrovna krátká, přesto proběhla v naprosté pohodě, bez větších nesnází či nástrah v podobě kolon, objížděk či oblíbených kratochvil řidičů psychopatů. Nic z toho se nekonalo. Jely jsme si jako po másle a Mariánské Lázně nás po šesti hodinách cesty přivítaly v plné parádě.

Ve sluníčku se zdály okolní lesy ještě zelenější, nádherné lázeňské domy ještě honosnější a výsadba květinových záhonů v parcích přímo hýřila různými tvary i barvami. A co teprve zpívající fontána. Ta za doprovodu božského Káji  pro lázně příznačným: „…být stále mlád, to bych si přál, být stále mlád…“, byla skutečně překrásná. A na večer s lázeňskou oplatkou v jedné ruce a Rudolfovým pramenem v druhé pak byla v barevných světlech nejen zpívající, ale i tančící.

A v superlativech můžu směle pokračovat. Pokojík docela prostorný, příjemně i účelně vybavený, s balkónkem na poklidné Goethovo náměstí, kde jsme téměř denně pozorovaly západ slunce a pomalu usínající den. Strava formou skutečně bohatého bufetu pestrá i chuťově výtečná. Lidé vstřícní, milí, usměvaví. Kavárny pro hosty připravené a obchůdky s moc pěknými botičkami i šatičkami se slevou 20-30%. No prostě paráda!

Přátelé, v lázních jste prostě rozmazlováni po všech stránkách, přičemž vaší největší starostí pak je, nezmeškat žádnou z procedur. To by totiž byla věčná škoda.

Základem pro mariánskolázeňskou péči jsou léčebné prameny s vysokým obsahem minerálů, rašelina/slatina a Mariin plyn CO2. Všechno jako pozůstatek z dob bouřlivé vulkanické činnosti. A vy pak všechno to přírodní bohatství inhalujete, popíjíte, máčíte se v něm, necháváte na sebe „patlat“ či do sebe jemně píchat. A to všechno v poklidném lázeňském rytmu. Žádný stres.

Když odhlédnu od ranního cvičení v bazénu se skvělým vysloužilým baletním mistrem, byla moje „procedura favoritka“ 20-ti minutová koupel v minerálce s navazujícím 10-ti minutovým odpočinkem na lehátku v hřejivé dece. To je vám blaho! Původně studený minerální pramen vám ohřejí na nějakých 28-34 stupňů C a vy se až po uši vnoříte do vany s vodou plné bublinek. Při troše fantazie se koupete v šampaňském.

Taky se vám to zdá na první pohled docela chladné, viďte? Ovšem z toho, že by vám byla zima, nemusíte mít strach. O přírodní neopren se vám postarají právě bublinky CO2. Obalí vaše tělo místečko vedle místečka a krásně zabezpečí váš tepelný komfort. Stačí se jen pohodlně uvelebit, moc se nehýbat, zavřít oči a nechat se jemně šimrat bublinkami, které se již na vašem těle neudrží a jako perličkové balónky hledají cestičku k hladině. Nebojte. Minerálka je CO2 natolik prosycená, že na jejich místě okamžitě začínají vyrůstat nové.

Nerušeně se tedy necháte kolébat jemnou, sotva slyšitelnou uklidňující hudbou a vaše mysl je najednou stejně klidná jako vaše tělo. Bez přemítání, bez myšlenek. Obklopí vás všudypřítomný klid a mír a vy se zcela bez námahy, bez jakéhokoliv úsilí dostáváte do meditačního stavu. Levitujete v čase a prostoru, nejste nikdo a nikde, samovolně se usmíváte, je vám blaženě. Jste jen pouhým vědomím.

A takto přirozeně se vám v lázních může podařit dostat do meditačního stavu i několikrát denně, při jiných klidných ležících procedurách. A když tímto procházíte každý den po dobu tří týdnů, je zcela nasnadě, že se věhlasné ozdravné účinky lázeňské péče prostě musí projevit. Léčení totiž probíhá nejen na úrovni fyzického těla, ale zejména na úrovni mysli, na úrovni vědomí (více v článku „Už jste někdy přemýšleli, na jakých úrovních probíhá léčení?“).

Mocná síla meditačního stavu spočívá právě v tom, že se zcela ztiší naše mysl a otevírá se prostor pro vnitřní harmonizaci a zároveň pro spolupráci s universem. Pro spolupráci mezi já a JÁ. Pro sebeléčení.

V dnešním hektickém světě je naše analytická mysl maximálně vytížená až přetížená. Je pod neuvěřitelným tlakem. Neustále přijímá vzruchy od smyslových orgánů, stále něco řeší, vyhodnocuje, připomíná, opakuje staré programy pomocí stále stejných myšlenek, řídí biochemii těla, atd., všechno bez zastavení. V takovém světě je pak i naše tělo pod neustálou palbou stresových hormonů, připraveno k boji či útěku. V takovém stavu si jednotlivé sféry mozku a těla řeší jen to své, bez vzájemné spolupráce. Totální disharmonie. Obrazně řečeno jsme neustále ve válečném stavu, kdy tělo ani mysl nemá prostor na vlastní rehabilitaci, obnovu, radost, lásku, život sám.

Naproti tomu v meditačním stavu náš čelní lalok přebírá funkci dirigenta orchestru. Mysl začíná klidnit, upozadí ostatní mozková centra a začne je ladit do nádherně znějící symfonie. Otevírá se vnitřní prostor pro vzájemnou spolupráci přímo v těle, kdy se konečně startují ozdravné procesy na všech úrovních. Moudrému universu se v tomto ohledu konečně nepřekáží. Může dělat, co umí. Mimo jiné tedy synchronizovat, čistit, rekonstruovat a uzdravovat.

Úžasné, viďte?

Ovšem ti, kteří chtějí jít dál po pěšinkách vědomí, mohou v meditační hladině mozkových vln (alfa/théta) zkusit zaklepat na dveře, které vedou do našeho podvědomí. Zde jsou zapsány všechny automatické programy, které jsme si v dětství i v průběhu dalšího života přijali za své, zapsali a zautomatizovali. A to i takové, které nám ztěžují život. Totiž právě v této hladině je možný přepis nevhodných, špatných či dokonce destruktivních programů (trošku více v článku „Tvoříme si svoji realitu“). Ale to už je jiná navazující písnička.

V každém případě pokud máte možnost jet do lázní, JEĎTE.

Jeďte a nechejte se po všech stránkách hýčkat, procházkujte, meditujte. Máte mé vřelé doporučení. V lázních si skutečně odpočinete, nadechnete se. Vplujete do jiného, klidného světa, kde se jaksi samovolně pod povrchem můžou dít malé zázraky.

A to i za cenu, že se vrátíte domů a tričko XL za dobu vaší nepřítomnosti nabylo chlapeckých rozměrů nebo že se s muškáty na oknech musíte rozloučit o nějaký ten měsíc dříve. To jsou malé věci…

Váš švihák lázeňský

P.S. Ještě můj tip pro pravidelné, řekla bych domácí, alespoň částečné „láznění“.

Najděte si ve vašem okolí skupinku jógy, která není pouze o cvičení a začněte praktikovat. Za prvé budete mít jasně vymezený čas jen pro sebe a už to je ozdravné. A za druhé vás jóga přivede k potřebnému zklidnění mysli a navození meditačního stavu. Uvidíte, po nějakém čase budete odcházet či odjíždět z lekcí zcela blažení na těle i na duchu, stejně jako já.

Evičko Berkano (https://www.yoga-berkana.cz), teď už vím, že to u tebe byla i skvělá příprava na horší časy. Z celého srdce ti děkuji.