Tvoříme si svoji realitu

Představte si situaci.
Probudíte se do slunečného rána, protáhnete svoje ruce, nožky a ještě než pořádně otevřete oči, probleskne vám hlavou: „Taaak, co dneska budu dělat..“ A jako první vám naskočí: „Hmm, pro začátek bych si dala nějaké skvělé kafčo.“ A už vás tato myšlenka neopustí, už si představujete tu našlehanou pěnu, cítíte vůni kávy se skořicí a dokonce í vidíte servírku, jak vám kávičku s úsměvem přináší k prosluněnému stolku obklopeného zelení. Běžně si děláte kávu doma, ale najednou máte prostě chuť na malinkou změnu. Takový úkrok stranou oproti běžnému režimu. A tak si řeknete: „Proč ne? Vždyť můžu.“ Prostě si to dovolíte. A už vás skutečně nohy nesou do kavárny, kterou jste jindy míjeli s pocitem „tady někdy zajdu“, vyberete si z nabídky a čekáte na splnění objednávky. Nestaráte se kdo a jak kafčo udělá. Prostě jste vyslovili přání a v pohodové, možná až sváteční náladě čekáte na jeho splnění.

Vytvořili jste si realitu? No samozřejmě že ano. Takhle vypadá tvorba vlastní reality v naprosto banálním případě. Na začátku je nápad. Myšlenka, která se nám zalíbí a kterou začneme zahušťovat energií v podobě představ a příjemných emocí. Dovolíme si to, učiníme vstřícné kroky, vyšleme záměr a čekáme na realizaci. Vlastně čekáme na její zhmotnění.

A v podstatě naprosto stejným způsobem si můžeme vědomě tvořit vlastní realitu a do života si přitáhnout i jiné mnohem zásadnější skutečnosti. Princip funguje a zůstává stejný pro splnění všech přání a snů. Od vysněné dovolené, bydlení v domku na zahradě, nalezení životního partnera až po zažehnutí a uskutečnění sebeléčení.

Tento princip jsem objevila již hodně dávno, bezmála před 30-ti lety. Byla jsem v situaci, která nebyla vůbec jednoduchá a jen díky tomu, že jsem do toho šla s plným nasazením, bez jediné pochybnosti o výsledku a s pocitem, že nemám co ztratit, jsem se začala zvedat z popela. Zafungovalo to až neuvěřitelně. Bylo to báječné a děkuji tam nahoru.

A nyní, opět z vlastní zkušenosti a na poli absolutně zásadním, jako je cesta z onkologické diagnózy, musím opět potvrdit – funguje to. Jen to chce trochu praxe, soustředění, tj. vědomé pozornosti, víru ve výsledek přetavit v jistotu a můžou se začít dít věci.

A opravdu od těch triviálních (přeji si, aby byla v nabídce k obědu dýňová polévka), přes složitější (přeji si partnera, se kterým se budeme vzájemně milovat i respektovat), až po ty skutečně zásadní (přeji si být zdravý – přejít z ne-moci k moci).

Na nevědomé úrovni posíláme své myšlenky do universa, aniž bychom o tom běžně v těchto intencích přemýšleli. Ovšem jakmile do tohoto procesu tvorby vlastní reality zapojíme naše vědomí a začneme být bdělí, zjistíme, že nám do života začínají vstupovat informace, lidé, věci, situace velice synchronním způsobem. A to už se stáčí k tomu, aby se nám náš vyslovený záměr zrealizoval/zhmotnil. Pokud budeme skutečně chtít, celý vesmír se spojí, aby nám vyšel vstříc.

Myslím, že svým základem nejsem ani zcela pragmatická ani čistě esoterická. Sama za sebe bych řekla, že jsem někde uprostřed, kdy velmi ráda opouštím zaběhaná a nastavená materialistická dogmata, ale na přílišnou esoteriku zase stojím nohama pěkně na zemi. A mám ráda, když si svá vysvětlení a sdílení mohu opřít o vědecké kapacity (např. D. R. Hawkins). A samozřejmě o vlastní zkušenost.

Takže pokud máte zájem, níže uvádím malý exkurz do světa vědomé tvorby vlastní reality:

  • Je potřeba připustit existenci jakéhosi pole všech možností, které obsahuje a spojuje všechny jevy  pomocí našeho velkého vševidoucího JÁ  s našim malým pozemským já. Prostě kotlík plný rotující bublající gulášovky, ze kterého si pomocí vyslaných myšlenek či záměrů po lžičkách nabíráme.
  • Na podporu nám jde kvantová fyzika, která ve zkratce říká, že v tomto poli existují všechny možnosti projevené energie, kdy tento projev jediné vybrané možnosti determinuje až naše myšlenka. Tedy až naše myšlenka zasáhne tuto jednu z možností, zbylé možnosti zaniknou, zhroutí se. Moje vlastní představa je taková, že energie z těch ostatních možností se „zdrcnou“ do této jediné vybrané a tím ji více zhutní a podpoří.
  • Co z toho vyplývá? Že dosud obecně známá fyzika příčiny a následku v lineární rovině je překonaná a tím i jediný možný „materiální“ pohled na svět.
  • Pokud tedy dostatečně silná vyslaná myšlenka je tím zážehem, iniciátorem přenesení energie do reality, pak vědomé myšlenky nám mohou pomáhat tvořit naši realitu, náš život.

Jak na to?

  1. Pole nekonečných možností máme a máme k němu i všichni přístup.
  2. Je potřeba zaktivovat komunikační kanál. Naučit se vědomě komunikovat, být interaktivní s tímto polem. Děje se tak pomocí vyslané myšlenky „z já, prostřednictvím vyššího JÁ, do universa“.
  3. Naše myšlenka, aby dostala reálnou podobu v našem materiálním světě, musí mít dostatečně silnou energii.
  4. Myšlenka nebo-li záměr, dostane maximum energie, když na ni navážeme emoce. Zapojte proto na maximum svoji schopnost vizualizace a zkuste se ve svých představách vidět jako ve filmu v dané situaci, kterou chcete, jako by už nastala. A jděte ještě dál a navoďte si ty radostné prožitky, jako by byly už tady a teď reálné. Emoce spojené se štěstím, láskou, empatií…
  5. Tento film je vaší vnitřní realitou. A pokud bude mít dostatečnou energii, dostatečný energetický náboj, celý vesmír se spojí, aby vám vaši vysněnou vnitřní realitu přenesl do reality vnější, do pozemského bytí.
  6. Mějte na paměti, že všechno je možné. V poli existují absolutně všechny potenciální možnosti. Neřešte  „jak“ se to má stát. To už nechávejte na vyšší moci. Rozhodující je definice záměru a rozhodné nasměrování našeho požadavku.
  7. O tom, jak záměr správně definovat a jak s ním nejlépe pracovat, jsem již nakousla v článku Dopis k Anně. Toto je velmi široké téma a pár řádky se absolutně nedá obsáhnout. Jsou o tom napsány knihy, jsou na toto téma pořádány kurzy i prostřednictvím internetu. V každém případě v definici záměru (v modlitbě, afirmaci) je nezbytné použití přítomného času, vyvarovat se všech předpon ne- (chybně: ne-chci být nemocná; správně: ať jsem zdravá) a mít srdce otevřené pro lásku. Nikoliv pro lásku jako emoci (zamilování), ale pro lásku jako postoj k životu. A pokud chcete svůj velký záměr ještě více podpořit, nastavte si, co dobrého tento váš záměr přinese ostatním lidem. Jako ukázku opět uvedu svoji vizi, kdy má myšlenka „jsem zdravá a šťastná“ měla podtext „lidem, se kterými se potkám, chci předat kousek lásky a dobra, vnést jiskřičku světla do jejich životů tak, aby si z našeho setkání odnesli úsměv na rtu.“
  8. Se svojí představou v myšlenkách se mazlete, převalujte ji, soustřeďte se na ni, plně se do ní ponořte a vysílejte ji pomocí navozených emocí se soukromou modlitbou tak často, jak jen vám to přijde na mysl.
  9. V rámci sebeléčení jsem jako předjezdce pro toto „vysílání signálu do universa“ velmi ráda využívala zklidnění formou cvičení jógy (Evičko, děkuji a moc tě zdravím), rekonektivní/harmonizující ošetření kraniální osteopatií (Romane, děkuji, jsem ti vděčná za mnoho) a cvičení čínského léčebného čchi-kungu Pangu Shengong. Sáhla jsem vždy po takové formě zklidnění, na kterou jsem právě měla chuť, která mě těšila a proto snad byla pro mě pro danou chvíli tou nejlepší.
  10. Vytrvejte, ale netlačte. Jakýkoliv nátlak vyvolává skřípění v soukolí a celý proces dokonce může i zbrzdit.

Přátelé, je léto, kdy jindy to zkusit než teď. Otevřete svá srdce a nabídněte kousek dobra ostatním. Vrátí se vám to v podobě splněných snů a přání. A pak ten úžas nad tím, co všechno zmůže „pouhá“ myšlenka. Je to absolutně nepřenositelná zkušenost s poznáním. S povznášejícím až osvobozujícím pocitem naplněné radosti a štěstí.

Držím vám palce a přeji krásné usměvavé léto 🙂

Miluji svůj život ještě víc, než kdy dřív. Moje sdílená cesta od onkologické diagnózy ke změně a uzdravení je inspirací a nadějí pro všechny, kteří čelí podobné životní situaci a mají odvahu pro změnu. Ukážu vám svoji cestu tak, aby posloužila i vám. Můj příběh si přečtěte zde
  • Jako DÁREK pro Vás eBook ZDARMA

    Získejte několik osobních zkušeností a rad pro úplný začátek cesty s onkologickou diagnózou.

  • Nejnovější články
  • Kategorie